Zlato, platina, palladium. Jak šperkaři pracují s drahými kovy?
Šperk a šperkařství. Řemeslo staré jako lidstvo samo. Archeologické artefakty dokazují, že první šperky krášlily už před dávnými 130 tisíci lety neandrtálce. Jako materiál sloužilo vše, co nabídla příroda. Nicméně o skutečném šperkařství můžeme hovořit až se schopností lidstva zpracovávat kovy.
Od doby bronzové po současnost
Zlato sice bylo známé od pradávna, ale sloužilo pouze vyvoleným. Ve starověkém Egyptě faraonům a úzké skupince kněží. Masové rozšíření šperků, ozdob, zbraní a dalších předmětů přinesl až bronz. Precizně zpracované náušnice, spony, jehlice, náramky, náhrdelníky a další šperky často inspirují i dnešní šperkaře.
S vývojem technologií vstupovaly na scénu další kovy tak, jak člověk zvládal jejich zpracování. Zpracování ovlivňují zejména tři fyzikální vlastnosti: Teplota tání, hustota a tvrdost. Některé kovy jsou tvrdé a nepoddajné, některé zase měkké a je právě úkolem šperkaře využít vlastností kovů k výrobě nádherných šperků.
I když je v této branži používána řada obecných kovů a jejich slitin, tak mistra šperkaře prozradí až práce s drahými kovy. Králem mezi nimi je nepochybně zlato, jemuž v současnosti „šlapou na paty“ platina s palladiem.
Prestižní šperky z prestižních kovů
Zlatá klasika
Zlato je od nepaměti nejznámější a nejoblíbenější materiál pro výrobu šperků. Barvou a zářivostí připomíná slunce a proto bylo mnoha pradávnými civilizacemi zbožšťováno. Důvodem hojného používání zlata je jeho relativně snadné zpracování, zejména nízký bod tání (1 064° C) umožňující odlévání i v primitivnějších podmínkách. Mírnou překážkou je nízká tvrdost (2,5 dle Mohsovy stupnice). Dovoluje sice snadné opracování, ale také způsobuje náchylnost šperku k poškození.
Proto k výrobě šperků neslouží ryzí 24 karátové zlato, ale jeho slitiny s jinými kovy mající nejčastěji 18 nebo 14 karátů. Karát, na rozdíl od drahých kamenů, neudává váhu, ale podíl ryzího zlata ve slitině. 75 % čistého kovu obsahuje 18 karátové a 58,5 % 14 karátové zlato. Podíl a druh jiných použitých kovů zvyšuje tvrdost zlata a ovlivňuje jeho zabarvení.
Žluté zlato je slitinou s mědí nebo zinkem, kovy zaručujícími stálobarevnost šperku. Růžové zlato vzniká přidáním mědi a stříbra. Míru zbarvení určuje podíl stříbra. Je-li použita pouze měď, pak hovoříme o červeném zlatu, které má nižší tvrdost. Velice oblíbené je bílé zlato, slitina s kovy, které zlato odbarvují. Nejvhodnější příměsi představují stříbro, zinek,nikl a palladium. Barva je stálá na vzduchu a kov lze vyleštit do vysokého lesku. Samozřejmě tento výčet není úplný, ale zmiňuje nejoblíbenější podoby zlata.
Kvalitu zlata určuje ryzost, podíl zlata ve slitině. Na špercích vyrobených v České republice je vyznačen tzv. puncem. Má podobu zlomkového čísla, kde čitatel udává počet váhových jednotek zlata v celku. Celek vyjadřuje jmenovatel. Puncovní značka 18 karátového zlata má tedy hodnotu 750/1000. Složitější je situace u šperků vyrobených v zahraničí. Chcete-li mít i v tomto případě jistotu, že nebudete ošizeni, zjistěte si potřebné informace předem.
Neokázalý platinový luxus
Platinu, šedobílý kov v přírodě nalézaný ryzí, znali i ve starověku, ale vysoký stupeň tání (1 768° C) dlouho bránil jejímu zpracování. Až do roku 1920. Vyskytuje se ve valounech a šupinkách. Proto platina byla dříve do šperků vsazována podobně jako drahé kameny.
Umění platinu odlévat jí otevřelo bránu do světa šperkařství. Její chloubou je vysoká ryzost 90 až 95 %. Pevnost a tvrdost (4,5) poskytují záruku bezpečného vsazení diamantů a jiných drahých kamenů, takže je ideální pro zásnubní prsteny. Tyto vlastnosti z ní dělají skvělý a moderní materiál pro prstýnky, ale i jiné šperky, u kterých je předpoklad dlouhodobého nošení. Podobně jako zlato je označována puncem.
Šperky z platiny představují maximální kvalitu a luxus. Francouzský král Ludvík XVI. zastával názor, že platina je jediný skutečně královský kov. Platinové šperky představují třešničku na dortu elegance, napovídají, že jsou nošeny skutečnými osobnostmi. Moderní design, platina a stále dokonalejší šperkařské technologie... to je budoucnost.
Popelka se dere na výsluní
Palladium, stříbřitě lesklý kov používaný původně k výrobě bílého zlata, překračuje poslední dobou vlastní stín a nabývá stále větší popularity. I v roli samostatného šperkařského materiálu. V porovnání s hlavní konkurencí, zlatem a platinou, má několik výhod. Při tvrdosti rovnocenné s platinou (4,75) je významně lehčí. Nižší hustota kovu napovídá, že je vhodný pro výrobu náušnic, náhrdelníků a vůbec všech šperků, u nichž hraje váha důležitou roli. Palladium je navíc hypoalergenní, je bělejší než bílé zlato avšak o něco tmavší, stálobarevné s vysokým leskem a velice odolné.
Často rozhoduje i cena. Prsten vyrobený z palladia je levnější než stejný prsten ze zlata nebo platiny. Palladium nespadá pod puncovní zákon, proto šperky z něj vyrobené nenesou ani státní puncovní značku. Standardně šperkaři pracují se slitinou obsahující palladium, stříbro a ruthenium.
Palladiové šperky je stále častěji vidět na červených kobercích festivalů nebo při předávání cen jako Emmy nebo Oscar. Palladium se zkrátka pomalu proměňuje z Popelky v princeznu, a přestože prsteny a šperky ze zlata a platiny jsou kvalitnější i prestižnější, byla by chyba palladium přehlížet.
