Jak se nenechat ošidit při nákupu šperků z drahých kovů?
Pro laika to může vypadat velice nepřehledně. Vyznat se v pojmech karátů, puncovních značek a jiných čísel je na první pohled složité. A co vůbec mají znamenat všechny ty titěrné značky na špercích?
Tenhle článek vám s tím pomůže.
Začneme s jednoduchým ryzostním pravidlem. Na každém šperku ze stříbra, zlata, nebo platiny musí být punc.
Punc je miniaturní vyražená značka na některém málo viditelném místě šperku(aby nerušil jeho krásu), na prstýnku například zevnitř šíny, na náušnicích nejčastěji na háčku co jde do ucha, nebo u přívěsku na závěsném oušku, ale vždy na pevné části, která nejde ze šperku sundat.
Na šperku by měly být značky 3.
1. Ryzostní
2. Puncovní
3. Výrobní
Ryzostní značka
Je vlastně číslo označující poměr daného ušlechtilého kovu. Dejme tomu, že si koupíte prstýnek ze stříbra. Nejčastější ryzost stříbrných šperku v ČR je 925/1000, lze napsat i jako 925/000.
Číslo vlevo před pomlčkou značí kolik tisícin stříbra v daném celku (číslo vpravo za pomlčkou) je. To znamená že na tisíc dílů slitiny je 925 dílů stříbra. Nebo by se dalo říct, že daný šperk obsahuje 92,5 % čistého stříbra. To je poměrně silná koncentrace.
925/1000 je ideální ryzost pro výrobu šperku, který příliš neoxiduje (tedy nečerná, nebo nežloutne), snadno se s ním manipuluje ale není příliš měkký a vydrží určitou zátěž při nošení. Například ryzost 900/1000 je už na první pohled jiná. Je taková šedší, a mnohem rychleji oxiduje. Ryzí stříbro 999/1000 (1000/1000 je nereálné u jakékoli slitiny, nejvyšší možné je pouze 999,9/1000, jako je tomu třeba u investičního zlata, nebo stříbra) je naopak na tvorbu šperků a jejich nošení až příliš měkké.
U zlatých šperků se v českých krajích nejvíce počítá s ryzostí 585/1000. To znamená, že na 1000 dílů slitiny je 585 dílů zlata.
Někdy se místo o ryzosti zlata mluví o jeho karátech.
8 karátů – 333/1000
9 karátů – 375/1000
14 karátů – 585/1000
18 karátů – 750/1000
24 karátů – 999/1000
S ryzostí 585/1000 se obvykle počítá i při nabídkách k výkupu zlata. Proto se nenechte napálit a uvidíte-li někde příliš velkou nabídku za 1 g zlata, ověřte si, zda jde o tuto, nebo vyšší ryzost a jestli po přepočítání (vzpomeň si, trojčlenka), je cena stále tak výhodná.Tato slitina má zářivou žlutou barvu, dobře se s ní pracuje a je dokonce tvrdší než stříbrné šperky(925/1000), ačkoli je zlato známé právě jako měkký kov. Je to dané tím, že stříbrné šperky jsou skoro ryzí, zatímco zlaté jsou jen z větší poloviny(585/1000).
Puncovní značka
Jak vidíte, puncovní značky jsou velice chytře rozlišené obrázky.
Jsou sice mnohem, mnohem menší, že průměrný člověk si na jejich rozlišení obvykle bere lupu. Ale při bližším zkoumání se ukáže, že vše má svá pravidla a pomůcky. Proč je například u zlata několik punců s jedním zvířetem a pak u dalších s jiným, to samé u stříbra, zatímco platina má všude korunu?
Spíše si povšimněte pár jednoduchách pamatováků. Platina má všude korunu, to se pamatuje snadno, na druhou stranu platinový šperk člověk vidí za život málokrát.
Ale co třeba zlato. Všimli jste si, že všechny obrázky, ať už je na nich jiné zvíře z jakéhokoli důvodu, je vždycky pták?
Zatímco u stříbra je vždycky savec.
U každé ryzosti je pod obrázkem číslo. 0 představuje vždycky ryzí materiál.
Ale proč má každý kov jiné stupně ryzosti, nemůžou to vyrábět sjednoceně, aby se to lépe pamatovalo? Bohužel ne, ty ryzosti mají svůj důvod, každá je vhodná na něco jiného.
Další pomůcka je, že každý punc má pokaždé jiný tvar, abyste lépe rozpoznali o co se jedná na první pohled. Pokud chcete zlatý šperk o ryzosti 585/1000, víte, že se máte koukat po huse v nepravidelném šestiúhelníku se širokou základnou.
Ale nezapomínejte, že na každém šperku musí být i číslo té ryzosti (stačí jen 585), takže to vám své ujištění o pravosti usnadní.
Výrobní značka
Je značka zlatníka, nebo dílny. Díky této značce můžete dohledat výrobce svého šperku. Každá je unikátní a puncovní úřad je eviduje všechny. Samozřejmě české. Pokud jste zlatník a vyrábíte šperky a chcete je prodat, musíte své šperky donést na „puncák“. Ale aby vám je opuncovali, musíte je první označit vy, svým ryzostním a výrobním puncem (který musíte mít zaregistrovaný). Puncovní úřad slitinu ozkouší, zda popis sedí a teprve pak tam přidá svou puncovní značku. Tak je zajištěno, že nebudete ošizeni.
Každé pravidlo má své výjimky.
Takže u zlatých šperků, jejichž váha je menší, než 0,5 g není povinnost šperk opuncovat značkou puncovního úřadu. Stačí jen ryzostní a výrobní punc.
A u stříbrných šperků platí stejná výjimka, ovšem s hmotnostním limitem 3 g.
Vše co je pod, má jen výrobní a ryzostní punc.
Při nákupu šperku tedy dodržujte několik základních pravidel:
1. Nakupujte v kamenných obchodech.
To je jasné, že na ulici vám nikdo nic nezaručí!
2. Kontrolujte si puncy
V každém pořádném zlatnictví by měli mít přehled o svých ryzostech a neměli by mít problém vám půjčit i tu lupu, abyste si mohli vše překontrolovat.
3. Trvejte na pečlivém vyplnění paragonu
V každém správném zlatnictví by vám při koupi zlatého šperku měli na paragon sami vypsat o jakou ryzost se jedná a jakou má šperk váhu.
Pokud to neudělají a nechtějí ani potom, co je o to požádáte, dejte ruce od toho. To je podezřelé a nevidím jediný důvod, proč by to mělo poctivému prodejci vadit.
Ještě malé varování nakonec. Občas nám do obchodu lidé zanesou své šperky, že je chtějí opravit v domnění, že se jedná o zlatý šperk. Bohužel je musíme zklamat, když jde o bižuterii. A to má na sobě punc! Bohužel jen padělaný. A to tak chytře, že ani nejde o padělání puncovní značky, což je trestné, ale jen napodobí to číslo 585 písmeny BSB. V tak malých rozměrech to člověk může přehlédnout. Obvykle jsou vedle ještě 2 značky, které ani nemají žádný obrázek, nebo nápis a když už mají tak třeba písmena GD aby to vyvolalo spojení se slovem gold. Dávejte si na to pozor! Když se těchto ošizených lidí ptáme, kde to koupili, řeknou obvykle že v zahraničí, od někoho přímo na ulici za „výhodnou cenu“, nebo že to dostali darem.
A taky jsme na vlastní oči viděla, jak na Václavském náměstí cikánka prodávala perfektně vyleštěné masivní prsteny z mosazi, s historkou, že je to pravé zlato, s falešným puncem a pobožným výrazem v obličeji. Tohle je on, takhle zašle vypadá, když je pár dní přenechán oxydaci. Ale po vyleštění se tváří jako zlato.
Bohužel laik těžko pozná rozdíl mosazi od zlata, obojí když je vyleštěné, pro něj vypadá stejně. A že nám ty mosazné prsteny taky přinesli do zlatnicví na ověření puncu. Pán je koupil za několik tisíc a zjistil, že mají hodnotu asi 2 Kč.
Pro lepší orientaci, kde je v zahraničí bezpečné nakupovat vám přidám tabulky zemí, které mají, nebo nemají stejné puncovní zákony jako my.
Státy Evropské unie s puncovnictvím
Kompatibilní s ČR Nekompatibilní s ČR Bez puncovnictví
Estonsko
Dánsko Belgie Finsko Francie Bulharsko Holandsko l Rumunsko Itálie Irsko Španělsko Lucembursko Kypr Švédsko Německo Litva www.lpr.it Rakousko Lotyšsko www.vpui.gov.lv Řecko Maďarsko Malta Polsko www.gum.gov.pl Portugalsko www.incm.pt Slovensko www.puncurad.gov.sk Slovinsko Velká Británie
Členské státy Vídeňské konvence
Česko Dánsko Finsko Holandsko Irsko Izrael Kypr Litva Lotyšsko Maďarsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Slovensko Švédsko Švýcarsko
Puncovní značky zemí EU platné v České republice
* Holandské puncovní značky jsou od 1.4. 2009 neplatné.
