Snubní prsteny. Jaký zvolit materiál ?

by Marie Fenclová

Vám váš svatební den budou připomínat už jen tři věci. Fotky a video, ke kterým se budete vracet jen čas od času, a pak také – snubní prsteny! Ten kousek kovu, který si vyměníte poté, co vyslovíte svá „ANO“ a od té doby jej budete nosit na levém prsteníčku až do konce života. Budou s vámi každý den, v každé situaci, jak se dnes moderně říká - 24/7. Proto byste jejich výběr neměli podcenit. Jaký ale vybrat design a hlavně, jak se vyznat v materiálech? Nechali jsme si poradit od zkušených odborníků z rodinného ateliéru DALOO, Pavly a Davida Lomosových, kteří se šperkům věnují už déle než 20 let.

65a56.jpg

Již od dávných dob se jako ideální materiál pro výrobu snubních prstenů jeví, jako jeden z elementárních přírodních prvků naší planety, kov. Jen z něj totiž můžeme vytvořit tak jemný a subtilní předmět, jako je právě snubní prsten, a zároveň mít jistotu, že něco vydrží i při každodenním nošení. Ne každý kov je však vhodný. Jaké tedy mají jednotlivé kovy výhody a nevýhody?

ZLATO

Tradiční materiál, který člověka, v různých podobách, provází již několik tisíciletí. Má řadu unikátních vlastností, což z něj dělá ušlechtilý kov kralující všem ostatním. Nepřehlédnutelná je jeho úchvatná sytě žlutá barva. Zlato je zároveň nejkujnějším a nejtažnějším kovem, který známe. Má vysokou měrnou hmotnost, je měkké a chemicky velice odolné.

Klasické nadčasové snubní prsteny z lesklého žlutého zlata 585/1000 s briliantem.

Možná jste nevěděli, že ve šperkařství se zlato nepoužívá jako ryzí kov, pro svou měkkost by totiž v tomto stavu neobstálo. Proto se k němu přidávají jiné kovy, aby tak vznikly zlaté slitiny, vhodné pro výrobu šperků. Nejčastěji jde o stříbro, měď, nikl, zinek a palladium. Slitiny různých barev získáme podle toho, jaké kovy a v jakém poměru přidáme k ryzímu zlatu. Nejžádanější a historicky nejoblíbenější je žluté zlato. V současnosti se používá celá škála barevných odstínů od žluté přes růžovou, oranžovou až sytě červenou. Specifické jsou pak bílé slitiny zlata.

**Snubní prsteny z růžového zlata v matné povrchové úpravě DALOO Klasik**.

RYZOSTI DRAHÝCH KOVŮ

V souvislosti se slitinami zlata je důležité zmínit se i o jejich ryzosti. Ryzost slitiny, znamená poměr drahého ryzího kovu a ostatních kovů v ní obsažených. Celosvětově nejčastější a nejpoužívanější je ryzost 585/1000 (585 dílů ryzího zlata a 415 dílů přidaných kovů). Ryzost 585/1000 neboli 14 karátů je pro výrobu snubních prstenů asi nejvhodnější. Jedná se o ideální poměr zlata a ostatních kovů, které dokáží změnit vlastnosti slitiny, především její barevnost, ale i mechanické vlastnosti. Další ryzostí je 750/1000. Tyto slitiny jsou vždy více žlutavé, měkčí a těžší než slitiny 585/1000. Podle Puncovního zákona se v České republice smí používat k výrobě šperků nejnižší zákonná ryzost 585/1000. V některých zemích (např. Německo) se zcela běžně používají i slitiny nižších ryzostí 333/1000 a 375/1000 (8 a 9 karátů).

Ani žluté, ani červené, to jsou snubní prsteny z oranžového zlata. Matné provedení s decentní linkou.

JEŠTĚ SI POJĎME VYSVĚTLIT, CO JSOU TO KARÁTY.

Karát se používá jako váhová jednotka označující váhu drahých kamenů. Je to jedna z nejstarších jednotek, která se dodnes celosvětově používá. Jeden váhový karát se rovná 0,2g. Nás však spíše zajímá karát jako poměrová jednotka. Jedná o velice starou jednotku, používanou dodnes. Česká legislativa sice mluví o striktním používání tisícin při značení ryzosti drahých kovů, avšak karáty jsou mezi lidmi i odborníky tak zakořeněné, že se běžně používají. V karátech se ryzí neboli čistý kov označuje jako 24 karátů. Ryzost 585/1000 se rovná 14 karátů a ryzost 750/1000 se rovná 18 karátům. Z toho je zřejmé, že dříve než v metrické soustavě a jejích tisícinách se váha drahých kamenů udávala v karátech.

Snubní prsteny z červeného zlata v kombinaci matu a lesku.

A jak vznikají vícebarevné prsteny? Tím, že se při výrobě snubních prstenů využívají různé barvy slitin zlata. Ke zvýšení kontrastu se také často používá pokovování bílého zlata, či kombinace matu a lesku. Obojí je však dočasné, při pravidelném nošení se prsteny „onosí“ a kontrast mezi barvami se snižuje. Kontrast barevnosti jednotlivých tónů zlata není tak vysoký, jako například při kombinaci titanu nebo palladia společně s jinými drahými kovy.

Matné provedení nadčasových snubních prstenů DALOO Klasik z červeného zlata.

BÍLÉ ZLATO

Slitiny bílého zlata mohou mít různé odstíny. Od béžové až k šedé. Vyšší bělosti bílého zlata se dá dosáhnout galvanickým pokovením snubních prstenů platinovým kovem - rhodiem. To ale na prstenech tvoří pouze tenkou a nepříliš odolnou vrstvu, která se časem ošoupe. Pod ní se pak objeví skutečná barva slitiny, většinou jemně béžový odstín. Proto klientům, kterým se líbí barevnost porhodiovaného bílého zlata radíme, aby raději volili prsteny z platiny, jejíž barevnost bude po celý život stálá.

Lesklé snubní prsteny z bílého zlata bez pokovení Rhodiem, pro spoustu snoubenců úchvatný jemně béžový odstín.

Je třeba si však dávat velký pozor na to, že slitiny bílého zlata většinou obsahují nikl, což je poměrně silný alergen! Jeho obsah ve slitinách je proto také omezen směrnicí Evropské unie a slitina bílého zlata, ze které chce zlatník vyrobit snubní prsteny musí být registrovaná na českém Puncovním úřadě, přičemž nesmí obsahovat vyšší než povolené množství niklu. Pokud se jedná o šperk procházející lidskou tkání, sleduje se dokonce i množství niklu uvolněného do potného roztoku za určitou dobu.

Prsten z bílého zlata s lesklým povrchem pokovený rhodiem.

Matné prsteny klasického tvaru z bílého nerhodiovaného zlata.

STŘÍBRO

Stříbro je vedle zlata dalším historicky nejrozšířenějším kovem pro šperkařské účely. Je to také poměrně měkký, tažný a kujný kov, který je možné opracovat do vysokého lesku. Jedná se o nejbělejší kov, který známe - je skutečně výrazně bělavé, téměř bezbarvé. Před vynálezem tabulového skla a zrcadel, se ve starověku a středověku používali leštěné stříbrné plíšky dokonce právě jako zrcadla.

Oproti zlatu má ale stříbro nižší odolnost vůči korozi. Reaguje především se sírou a jejími sloučeninami v ovzduší. To je důvod, proč nám stříbrné šperky tmavnou a postupně je pokrývá žlutavá až hnědá patina. Pravidelnou péčí a čištěním je však možné tomuto jevu zamezit. Stříbrné šperky se vyrábějí z vyšších ryzostí než šperky ze zlata. Většinou se používá ryzost 900/1000 a 925/1000. Některé šperky ze stříbra se pokovují rhodiem, stejně jako šperky z bílého zlata.

PLATINA

Je stříbřitě bělavý drahý kov, který disponuje řadou úžasných vlastností. Například ani při svém bodu tání neoxiduje. Uplatňuje se proto v řadě technických oborů. Ve šperkařství, kde se začala používat na přelomu 19. a 20. století, bývá hojně vyhledávaná zejména proto, že jde o skutečně hypoalergenní kov. Je zastřešujícím kovem a jmenovatelem takzvané skupiny platinových kovů, do které vedle platiny patří i rhodium, iridium, palladium, osmium a ruthenium.

Snubní prsten DALOO Spirit Uno z lesklé platiny s briliantem.

Práce s platinou je výrazně náročnější než zpracování jiných drahých kovů, jako jsou stříbro a zlato. Výroba platinových snubních prstenů vyžaduje zkušeného a zručného zlatníka či klenotníka. Co se barvy týče, platinové snubní prsteny mají téměř shodnou barvu jako prsteny z bílého zlata pokovené rhodiem. Jak zmiňujeme již výše, rhodium se z prstenů časem ošoupe a barevnost prstenů se mění. U platiny si můžete být jisti, že její barevnost bude po celou dobu nošení šperků stálá.

Platina se používá většinou v ryzosti 900/1000 až 960/1000. Puncovní zákon ČR stanovuje nejnižší povolenou zákonnou ryzost pro výrobu předmětů z platiny 800/1000. V některých zemích se běžně používá platina nižších ryzostí 450 až 690/1000. U těchto nízkých ryzostí ztrácí slitina charakteristické vlastnosti platiny a šperky z těchto nízkých ryzostí přestávají být hypoalergenní.

PALLADIUM

Palladium na první pohled téměř nerozeznáte od platiny. Liší se pouze malinko tmavším šedým odstínem a tím, že prsteny vyrobené z tohoto kovu jsou výrazně lehčí. A opět ještě něco ze zákulisí - jeho zpracování je snad ještě náročnější než u samotné platiny. Další zajímavostí také je, že přestože je palladium v současnosti nejdražším kovem planety, nespadá pod kontrolu Puncovního úřadu. Ve šperkařství se používá v ryzostech 500/1000 až 950/1000.

Kombinace šedavého palladia s červeným zlatem v saténovém matu. V dámském prstenu je vsazen briliant.

TITAN

Sytě šedý titan patří mezi kovy, které se začaly ve šperkařství objevovat teprve před pár desítkami let. Metalurgie titanu je totiž technologicky velice náročná, a tak si lidstvo muselo na jeho využití poměrně dlouho počkat, protože se začal používat jako odolný a pevný konstrukční kov až v období kosmických projektů. Má vysokou teplotu tání a v porovnání s většinou kovů velmi nízkou měrnou hmotnost. Kombinace těchto vlastností z něj udělala vyhledávaný konstrukční materiál současnosti.

Proužek žlutého zlata v titanových snubních prstenech DALOO Line vytváří stálý kontrast dvou barev.

Titanové snubní prsteny jsou velice lehké, komfortní, odolné a mají charakteristickou temně šedou barvu, která jej odlišuje od všech ostatních kovů. Úžasná je kombinace tmavého titanu se světlejšími barvami drahých kovů. Nejvíce titan kontrastuje v kombinaci s bělavým stříbrem, barevně velice zajímavá je intarzie různých barev zlata v titanových prstenech. Že slovo „intarzie“ vidíte prvně? Nevadí. Zkuste si jej zadat do internetového vyhledávače a hned zjistíte, že prstýnky, které vidíte na obrázku níže, jsou jejím typickým představitelem.

Kované snubní prsteny Titan a červené zlato – DALOO Struktur.

Titan je spolu s platinou jediným prověřeným hypoalergenním materiálem pro výrobu snubních prstenů.

Nejvyššího kontrastu mezi kovy – Kombinace titanu se stříbrem - DALOO Line.

CHIRURGICKÁ OCEL

Chirurgická ocel je šedavá leštěná slitina železa a ostatních prvků, většinou kovových. Patří do třídy vysoce legovaných (legury jsou přidané kovy ke kovu základnímu) nerezavějících, většinou potravinářských ocelí. Její historie spadá do 60. let 20. století, kdy ji začali vyvíjet v průmyslově vyspělých státech.

Ocelové snubní prsteny patří k těm nejlevnějším variantám, což je dáno především nízkou cenou vstupního materiálu, ale také jejich původem. Většinou se jedná o šperky, průmyslově vyráběné v Asii.

Snubní prstýnky z chirurgické oceli – mat.

Šperky vyráběné z takzvané chirurgické oceli mají různá složení. Někteří výrobci a prodejci uvádějí konkrétní normu, z níž jsou prsteny vyrobeny. Nejčastěji používanou ocelí je AISI 316l a DIN 1.4404. Ta vedle železa obsahuje Chrom, Molybden 10-14% Niklu a další prvky. Jak jsme již uvedli u slitin bílého zlata, nikl je bedlivě sledovaným alergenem, vyvolávající rozličné formy alergií. Často se mylně v rozporu s tímto faktem uvádí, že chirurgická ocel je hypoalergenní. Bohužel, není!

TANTAL

Tantal je poměrně vzácný drahý kov, i když jej česká legislativa takto nevnímá. Má temnou kouřové hnědou barvu a je poměrně těžký, jeho měrná hmotnost se pohybuje někde mezi slitinami 14 karátového zlata a platinou. Spolu s wolframem má z uvedených kovů používaných pro výrobu snubních prstenů nejvyšší teplotu tání – celých 3 017°C. Vizuálně jsou tantalové snubní prsteny asi nejpodobnější titanovým, ty jsou však výrazně lehčí a levnější.

NEVHODNÉ OBECNÉ KOVY

Vedle ušlechtilých kovů vhodných pro výrobu snubních prstenů a jiných šperků, se objevují i kovy v podstatě nevhodné. Jsou to obecné kovy, většinou slitiny mědi nebo niklu. Takové prsteny reagují korozí v místě styku s lidským tělem, a zároveň ohrožují zdraví vznikem alergických reakcí. Pro každodenně namáhané snubní prsteny se tedy opravdu nehodí.

SROVNÁNÍ VLASTNOSTÍ

Lidé se nás často ptají, který kov je nejlepší. „Nejlepší“ není žádný. Každý kov, nebo jeho slitina, ze které je snubní prsten vyroben, má své specifické vlastnosti a každému z nás vyhovuje něco jiného. Při výběru materiálu pro výrobu vašich budoucích snubních prstenů je dobré zvážit všechna výše uvedená fakta, a na jejich základě se rozhodnout. Druhým nejčastějším dotazem je pak otázka, který z materiálů zvolit, aby se časem neodřel. Takový však v podstatě neexistuje. Některé kovy používané pro výrobu snubních prstenů jsou měkčí, jiné tvrdší, ale postupem času se nakonec odřou prsteny z kteréhokoliv materiálu.

WOLFRAM a KERAMIKA

Nakonec bychom rádi ještě zmínili wolfram a keramiku. Wolfram je jedním z nejodolnějších kovů - jeho povrchová tvrdost je opravdu vysoká a i po několika letech nošení nebývají prsteny z tohoto materiálu nijak zásadně odřené. Jeho tvrdost je však vykoupena poměrně velkou křehkostí a prsteny z wolframu tak často praskají. Podobně křehké jsou prsteny z keramiky a dalších slinutých materiálů. Snubní prsteny z wolframu se začaly objevovat teprve před pár lety, jsou vyráběny poměrně náročnou průmyslovou technologií, takzvanou „slinutou metalurgií“, kdy za vysoké teploty a velkého tlaku vzniká tvar prstenu. Proto nelze vyrábět prsteny z wolframu na zakázku.

Pokud byste chtěli o materiálech vhodných pro výrobu vašich snubních prstenů vědět ještě více, zavolejte nám, rádi se vám budeme věnovat.

A ještě závěrem. Víte, proč se symbolem manželství staly právě prsteny? Protože mají nejčastěji tvar kruhu (ano, vyrábí se třeba i hranaté prsteny, přece jen se ale špatně nosí), který je již po staletí jakýmsi zhmotněným synonymem nekonečna. Nemá totiž začátek, ani konec – stejně, jako vaše láska! Užívejte si jí do sytosti a tak dlouho, jak jenom to bude možné! Více na

Leave a Comment